V sobotu jsme měli jet za tabulkově nejtěžším soupeřem na jeho domácí půdu do Prahy. Nic jsme po pauze nechtěli podcenit, a tak i Důša vynechal před zápasem legday a Tom dal preventivně odpočinout zvrtnutému kotníku, aby mohli podat ten nejlepší výkon. Maličko pochybností o připravenosti nám zasel do hlav už ráno náš chat na messengeru, kde na nás svítila informace, že nejmenovaný hráč Dušan o půl čtvrté ráno psal všem něco tak důležitého, že to následně raději zase smazal. O to větší radost byla, když jsme se všichni setkali takřka ve stejný čas a s velkou rezervou na Benzině na Jižní spojce, protože část flotily od rána nereagovala na zprávy. Po kávě nezbývalo než nasednout do auta, popojet zbývajících pár metrů a vlítnout na ně. V šatně panovala dobrá nálada a rozcvičení probíhalo hezky týmově, jak to má být. To, co přišlo následně už tak hezké bohužel nebylo.
Do prvního setu jsme nastoupili v celkem standardním složení, kde je Jarda s Tomem na smeči, Sekyrka s Důšou na bloku, za které do pole zaskakoval Theo, na účku Horis a na náhře Uno. Na lavičce na svou příležitost čekal Séba (U) s Vojtou (B), na tento celý cirkus dohlížel již snad brzdy zcela zdravý Víťa. Junioři hráli doma s Prosekem, takže jsme neměli v záloze žádného nahravače, libera ani smečaře, zatímco domácí Praga by složila asi tři šestky, ačkoliv se tolik lidí vlastně ani nevejde na soupisku. Již ze začátku nám soupeř začal unikat o pár bodů, což pro nás není nic neobvyklého, ale tentokrát se nám nedařilo náskok stahovat. Hlavní vinu na tom měl servis, který se nám absolutně nedařil. Soupeř nám naopak nepříjemným servisem a dobrou clonou pěkně zatápěl, když už jsme přijmuli a složili, tak se nepodařilo navázat a udělat šňůru. Tu jsme neměli ani jednu a když už někdo měl šanci jít na druhý servis, tak ho většinou nedal. Člověk ani nemusí být odborník, aby mu došlo, že takhle se kriket nehraje a tímto způsobem se set vyhrát nedá. V následujícím setu to bylo o něco lepší, ale chybovost na servisu se moc nesnížila. Co se ale zlepšilo, tak byla bojovnost, která nás dostala do těsné koncovky, kterou vyhrál soupeř. Následující set už byl trochu jako první sex…opravdu rychlý, strašný a k pláči. To už se nedařilo v podstatě nic a pocitově to bylo jako skočit pod metro. S osmičkou jsme v druhé lize ještě snad nedostali. Tímto končí první zápas výhrou pro Pragovku stavem 3:0 (17,22,8).
Mezi zápasy jsme si jeli spravit chuť už tradičně do restaurace U Vltavy. Pauza po rychlém výprasku byla opravdu dlouhá, takže byl dostatek času na rozebrání „výkonu“ a také posilnění plzeňským pivem, spláchnout to prostě bylo potřeba.
Do druhého zápasu jsme nastoupili o poznání lépe a snížili jsme i počet chyb na servisu, což se projevilo na stavu skóre. Set byl vyrovnaný, v koncovce jsme soupeři však odskočili a vyhráli 25:20. Pocit to byl úžasný, a tak jsme plní odhodlání šli vybojovat i set druhý. Zde bohužel zřejmě vypršel „Plzeňský efekt“ a vrátila se chybovost a nejistota na servisu. Tento set prohráváme stejně jako v prvním zápase za stavu 17:25. Třetí set dost kopíroval třetí set prvního zápasu. Herně byl sice o něco lepší než ten ranní, ale výsledek nebyl o moc lepší. Skóre 11:25 vypadá děsivě, nutno však podotknout, že jsme set po sérii ostrých servisů Ryana Burrowa již vypustili, v náročném utkání jsme na rozdíl od Pragovky neměli moc možností na střídání a tak jsme vše vsadili na čtvrtý set. Ve čtvrtém setu alespoň prohazujeme blokaře, vpředu na bloku začíná Důša místo Sekyrky. Rozhodčí nám vše schválí a začíná hra, která začíná dost vyrovnaně a soupeř získává konečně pocit, že na druhé straně sítě je i někdo, kdo hraje volejbal. Po pár otočkách, kdy má jít Důša na servis a Sekyrka na blok k síti však přichází dost bizární věc. Rozhodčí nás špatně na začátku postavil a má to být obráceně, takže Sekyrka jde z lavičky rovnou na podání a po podání hned zase zpátky na lavičku, zatímco Důša tráví na bloku snad celou rotaci kolem zeměkoule. Po několika minutách dohadování se pokračuje, po pár výměnách přichází bohužel další error ze strany hlavního rozhodčího, který po delší debatě s kapitány obou týmů zapomněl, jak vlastně probíhala předchozí výměna a po našem úspěšném útoku najednou ukazuje, že má podávat soupeř?! Set je velice vyrovnaný a bojuje se o každý bod až do koncovky. Nikdo nechce být tím, kdo zkazí, hra je velice opatrná, ale stále bojovná a dravá. Za stavu 23:24 pro soupeře, přichází na servis Tom. Nervozita stoupá, bereme time a víme, že bude-li to jen maličko možné, budou soupeři hrát přes Burrowa, který až se strojovou přesností oběma zápasy táhl celou Pragovku. Stalo se přesně, jak jsme očekávali. Bohužel tento hráč nezapochyboval, nekompromisně vymetá Jardův blok o konečky prstů a míč končí někde vzadu v žebřinách. Celkově tak zápas končí výhrou Pragy 3:1 (-20, 19, 11, 23).
Bylo nám jasné, že po sérii výher někdy musí přijít zaklopýtnutí, ale to, že si dáme až takhle na tlamu jsme nečekali. Z celého zápasu si odnášíme to, že musíme opět začít makat ve všech činnostech včetně servisu. Nezbývá než pořádně potrénovat a 20. 11. doma zabojovat proti Hronovu o 6 bodů!
Sekyrka
Tabulka 2. ligy (skupina B) na ČVS: