VK DK - VK Hronov | 2. liga muži

22.11.2021 Jaroslav Seifrt
Článek z domácí bitvy proti Hronovu (9. a 10. kolo 2. ligy mužů)
VK Dvůr Králové nad Labem – VK Hronov 2:3 (-23,-18,23,24,-12)

Po 14denní pauze nás opět čekal dvojzápas a tentokrát doma v derby proti velmi těžkému soupeři z Hronova. Poprvé v této sezóně se nás navíc sešlo rekordních 11 kusů, včetně napolo hrajícího trénujícího Vítka Bäumelta. Zároveň do haly dorazila nadstandardní divácká kulisa včetně početného zastoupení skvěle fandících mladých svěřenkyň jejich trenéra Honzy Machka, což slibovalo bouřlivou atmosféru do očekávaného střetnutí. Celé klání byla připravena dokumentovat s nažhavenou technikou vždy usměvavá Káťa Gregorová.

Do utkání proti velezkušenému Hronovu, což potvrzuje i to, že náš nestarší hráč by byl třetím nejmladším u soupeře, nastoupil na náhře tradičně Uno Ganbaatar, na bloku Dušan Chaloupka a Jan „Sekyrka“ Bárta, na smeči Jarda Seifrt a kapitán Tomáš Bäumelt, na postu diagonálního hráče Petr Hora (Horys) a na liberu mladá stálice Théďa Lukáš, jemuž se podařilo zhubnout den před zápasem o 2 moudré osmičky. Z lavičky nám kryli záda Vojta Erben, Séba Hájek, junior Táda Paťava a dočasně hostující trenér Vítek Bäumelt.

Vstup do zápasu ideální úplně nebyl, soupeř se dostal mírného vedení, což se ale změnilo kolem 10. bodu, kdy 3 esy v řadě a celkově 6 servisy otočil v náš prospěch skóre kapitán Tomáš. Vybudovaný náskok se ale postupem času rozplýval, přestože jsme celkem úspěšně ztrátovali, neboť výkon týmu na servisu, až na nahrávače Una, byl naprosto tragický. Naše první servisy létaly všude možně jen ne do kýženého čtverce 9x9 metrů. Přes tento rekord v počtu zkažených servisů jsme se dostali až do koncovky, kterou jsme ale soupeři přenechali nejnepříjemnější prohrou 23:25. Druhý set se nesl v podobném duchu a prachbídný výkon na servisu nám dovolil pouze 18 bodů. Zároveň došlo k zásadnímu momentu, když v poli soupeře došlo ke srážce dvou hráčů, a jejich nahrávač to odnesl výronem kotníku. Donucen nastoupit byl tedy druhý nahrávač Hronova.

Na začátku setu třetího, kdy už situace pro nás začala být mírně kritická, se v poli soupeře opět srazili dva hráči a opět to odnesl výronem kotníkem i druhý nahrávač. Na nahrávku se tedy přesunul jejich univerzál a bohužel pro soupeře jej tato velmi smolná situace srazila na kolena, což se odrazilo na našem dosud nejvyšším vedení 19:11. Do zbytku setu jsme tedy prostřídali 3 nové hráče, aby si základ týmu orazil před očekávanou ještě dlouhou bitvou. Výsledkem byl naprosto ustrašený tragický výkon, který až velkou náhodou a štěstím skončil naším nejtěsnějším vítezstvím 25:23. Uff.

Ve čtvrtém setu se již soupeř dokázal vyrovnat se změnou na nahrávce, která postupem času nakonec neměla takový vliv, neboť Hronovští hráli prakticky pouze přes krajní útočníky na síti. Set byl velmi vyrovnaný, zdobily jej urputné dlouhé výměny plné skvělých zákroků v poli na obou stranách. Bohužel náš výkon na servisu byl stále od ideálu velmi daleko, a tak nedovoloval soupeři odskočit. V těžké koncovce jsme nakonec udolali vítězství 26:24, když setbol proměnil smečí o blok soupeře famózně hrající kapitán Tomáš B. 2:2 na sety.

Vstup do tie-breaku se nám vydařil, strany se měnily za příznivého stavu 8:6. Ujali jsme se vedení 10:8, v tu chvíli se ale náš stroj mírně zasekl a soupeř srovnal na 10:10. Nastala urputná přetahovaná a soupeř nám vinou několika nedůrazných a naivních útoků o bodík, dva, odskočil. Za stavu 12:14 navíc nastal velmi sporný moment, který rozhodčí vyhodnotil v náš neprospěch, a tak Hronov nakonec vyválčil body dva, my jeden.

Po společném rychlém obědě v restauraci U Hlaváčků jsme se přesunuli opět na bojiště do Strže. Taktika na druhý zápas byla celkem jasná. Musíme snížit zásadním způsobem obrovskou chybovost na prvním servisu a také přidat na bojovnosti v poli, jinak se soupeři nevyrovnáme.

VK Dvůr Králové nad Labem – VK Hronov 3:1 (-19,19,31,29)

Zároveň jsme provedli změnu na jednom postu – na univerzálu nastoupil Séba Hájek místo Horyse. To se ukázalo jako prozíravý tah, neboť Séba ničil sebevědomí blokujících hráčů soupeře a pravidelně je používal jako rohožku a otíral o ně svoje body. Bohužel v úvodním setu nás zaskočila první větší slabá chvilka na přihrávce, a tak nám soupeř pomalu ale jistě utíkal. Výsledek 19:25, 0:1 na sety.

V setu druhém se stal mírný zázrak a ke stabilně a kvalitně servírujícím hráčům Unovi, Tomovi se začali nesměle přidávat další – pravděpodobně proto, že už dále nemohli snášet ten hrozný kartáč, co dostávali od kapitána. Několik setů už jim radil, ať jen podávají jakkoli a kamkoli, ale hlavně do hřiště. Zároveň už také začal vyhrožovat, že spoluhráče nechá vystřídat na servis ze hřiště a začne na něj dosazovat náhodné diváky. Vyhrůžka se zdála být účinná a soupeře jsme zatlačili nejvíce za celý den až na 25:19. Stav vyrovnán 1:1 na sety.

Set třetí se vrátil opět do kolejí urputných dlouhých výměn, plných tuhého boje, kde se sebemenší chyba neodpouští. Drobné zranění neušetřilo ani nás, když Duša zhmoždil palec na ruce při bloku vlastnímu nahrávači. Asi že mu to prý dává nízko, málo nebo či co. Uno ale jako potomek s krví mongolských válečníků jen zaťal zuby, obvázal si to a že prý už konečně máme něco hrát, když už tu obětuje vlastní zdraví. Klobouk dolů jak odehrál zbytek zápasu – jeho nahrávky tak daly vzniknout skvělým zářným útokům Duši, Jardy, Toma a Séby, no občas i Sekyrka něco složil. To však narušovaly občasné drobné kiksy v obraně, poli, sem tam servisu a nedovolaly nám tak odskočit na více jak 2 body soupeři. Došlo na nervy drásající koncovku, kde se střídaly setboly na obou stranách. Jak naši hráči, tak soupeřovy, se snažili to vzít na sebe a rozhodnout na servisu, a tak často končily setboly v síti či v zámezí rovnou ze servisu. Na to už se nechtěl dívat kapitán Tom a za stavu 31:31 v kritickou chvíli dvěma dělovými servisy velmi pomohl připravit půdu pro spoluhráče tak, abychom set získali 33:31.

Před čtvrtým setem zároveň prohlásil, že jakožto jediný třicátník v týmu může už hrát jenom 9 setů za den, a jestli ten set prohrajeme a dojde na tie-break, sundává dres a odchází do hospody. Set se nesl ve velmi podobném duchu jako předchozí set – nekonečné těžké výměny, kdy už se i Jarda otočil zády k síti a šel se radovat ze zahraného útoku ze zadní zóny. Museli jsme ho zase rychle probrat z euforie a vrátit do hry, protože soupeř jako obvykle míč vrátil neuvěřitelným způsobem zpátky do hry. Takových výměn bylo spousty, zároveň nás soupeř tlačil servisem, kde jejich útočný prapor držel skvěle hrající Olda Manych spolu s Kubou Novotným. Set se opět dostal do vyrovnané koncovky před bouřlivou kulisou očekávající tuhý boj v závěrečných míčích. Opět se vystřídalo několik setbolů na obou stranách, opět také zkažených servisů. Zápas se tedy dostal do stavu 2:1 na sety, 29:29. Získáváme opět výhodu setbolu na svoji stranu, 30:29. Tři body do tabulky už jsou na dosah, stačí složit „jen“ poslední míč. V tu chvíli odchází kapitán Tom na servis a přesvědčen, že ty 3 body chce víc než všichni ostatní a síly na další set už hledat nechce, se rozhoduje to vzít kompletně na sebe. Hráči Hronova na přihrávce vyhlašují mobilizaci vědomi si koncovky z minulého setu a také mírně šílené úspěšnosti prvního servisu Toma rovných 95 % po dobu 9 setů v doprovodu počtu es atakujícím desítku jen od tohoto hráče. Pískot píšťalky, chvíle napětí a dělový servis se odráží od bagru soupeře jen kamsi daleko do zámezí – mečbol končí přímým bodem ze servisu. Těžká bitva dokonána, mise splněna, získáváme další 3 body k jednomu dopolednímu a můžeme se konečně začít spolu s fanoušky naplno zaslouženě radovat.

V tabulce tedy stále držíme nadějné druhé místo, 4 body za první Pragou. Příští víkend vyjíždíme pro změnu na venkovní půdu do Mnichova Hradiště, které drží momentálně 6. příčku, tak budeme rádi za jakoukoli podporu.

Tomáš Bäumelt