TJ Sokol Mnichovo Hradiště - VK DK | 2. liga muži

29.11.2021 Jaroslav Seifrt
Článek z venkovního dvojutkání v Mnichově Hradišti (11. a 12. kolo 2. ligy mužů)

Ráno jsme vyráželi v dobré náladě, že jsme i přes přísná protiepidemická opatření mohli dorazit všichni a snažit se tak urvat co nejvíc bodů. Dokonce si ani Důša nedal v posilovně legday před zápasem. Vyráželi jsme o něco dřív, protože k nám chtěl kapitán Tom pronést několik slov (teda hned po tom, co jsme dvakrát obkroužili všechny kruhové objezdy v Mnichově Hradišti). Mluvil o tom, kde máme rezervy, na co si dát pozor, ale také o tom, v čem jsme se hodně zlepšili a v čem je naše síla. Natěšeni na zápas jsme přijeli do haly, kde nás hned při vstupu zastavil trenér domácích, že by byli rádi, kdyby se pauza mezi zápasy zkrátila ideálně na co nejméně, že mezizápas žen byl přesunut. Vědět to dříve, tak jsme si namazali svačinu, ale o tom později.

Mnichovo Hradiště - VK DK, 1. zápas, 3:0 (19, 24, 23)

Do prvního setu jsme nastoupili v celkem standardním složení: Jarda s Tomem na smeči, Sekyrka s Důšou na bloku, za které do pole zaskakoval Theo, na účku Séba a na náhře Uno. Na lavičce na svou příležitost čekal Horis (U) s Vojtou (B) a na to všechno dohlížel Víťa v pozici trenéra, který mohl zaskočit místo někoho na servis nebo obranu u sítě. Junioři hráli s Aero Odolena Voda, takže jsme neměli v záloze žádnou další mladou pušku, která by mohla překvapit soupeře svojí bojovností.

Od soupeře jsme nevěděli co čekat, protože měl spoustu neznámých mladých hráčů, kteří sice nebyli nejvyššího vzrůstu, ale byli velmi mrštní a naskočení. Dokonce jich bylo ještě méně než nás, což se nám snad ještě nestalo, tedy venku určitě ne. Hned ze začátku jsme si dokázali vybojovat tří bodový náskok, který jsme hned ztratili a od té doby se celý set hrála rovina. Každý chvilku tahá pilku, chvili měli navrch 2 body oni, chvíli my. Nejvíc jsme si museli dávat pozor na jejich levorukého univerzála, kterého jsme si sice z předloňského prvního vzájemného klání pamatovali, ale překvapil nás svojí razancí a přesností, na co šáhnul, z toho byl bod. Koncovka setu nám bohužel nevyšla podle našeho plánu, nakonec jsme prohráli tuším pouze o 2 nebo 3 míče, o to větší překvapení na nás čekalo navečer na VISu, kde jsme se dozvěděli, že jsme prohráli 19:25. Ehm, tady něco smrdí pánové!

Do setu druhého šel své štěstí zkusit místo Séby náš univerzál Petr "Horis" Hora, kterého sice bolely záda po tahání pytlů s cementem, ale který se nadopoval Sekyrkovými povzbuzováky a uvolňováky v jednom. Tahle taktika nám vycházela a se soupeřem jsme se tahali doslova o každý bod, v koncovce jsme nevyužili setbol a po 2 útocích do bloku prohráváme 26:24. Hledali jsme, kde a co bychom mohli zlepšit, jak tu smůlu prolomit. Většina soupeřových smečí totiž proletěla skrz bloky parohama, dírou nebo se jen nešťastně odrazila do autu. Přestože jsme podávali s daleko větší jistotou a razancí než minule proti Hronovu, soupeř dobře ztrátoval a výborně hrál v poli, občas to byl z jejich strany opravdu haluz. Moc k tomu nepřispěl ani starší rozhodčí, který „řídil“ zápas bohužel sám a snad v každém setu přehlédl nějaký ten dotek bloku, sporný míč na lajnu a podobně. Vrcholem bylo, když soupeř nešikovně zasmečoval přelétávající balon na první přes a vymáchal se přitom v síti, což rozhodčí okomentoval, že to bylo po dopadu míče na zem (smeče do zadní lajny!!!) Odmítal se i zeptat protihráčů na případné teče, kteří se nám pak téměř vysmívali ačkoliv dotek bloku byl zcela evidentní. Hlavně, že pan rozhodčí dal málem kartu našemu trenérovi Víťovi za telefonování na lavičce, to naopak viděl skvěle.

Poslední set už byl hodně rozhádaný hlavně s rozhodčím ale i soupeřem, tolik chyb sudího ve 2. lize v takto vyrovnaném zápase jsme snad ještě nezažili a neustále hádky nás jenom vyváděly z koncentrace. I když jsme celý set drželi rovinu, zase rozhodla nešťastná koncovka, kdy soupeř šťastně vybíral jeden balón za druhým údery botou, nohou, ramenem nebo jednou rukou a set končí stavem 25:23.

Mezi zápasy se strhla vášnivá debata mezi týmy, v kolik hodin má začít druhý zápas. Soupeř chtěl začít co nejdříve, ideálně tak za půl hodiny, argumentoval tím, že pronájem haly je drahý, že po nás přijdou futsalisté a že chtějí čutat co nejdříve! Posunout první zápas na 11:00 a poté chtít hrát druhý zápas od 13:30 s tím, že v hale celý den nikdo nebyl, to je také další unikát, zvláště poté, co jsme se soupeřem byli v týdnu v kontaktu. My jsme zas chtěli pořádný oběd, dát si oraz a hlavně hodit za hlavu ten první nevydařený zápas, nakonec se domluvil kompromis, ačkoliv trenéra domácích málem trefil šlak. Oběd jsme jen tak tak stihli, čas zbyl i na jeden vánoční speciál od Kláštera a hurá s plným břichem do dalšího utkání!

Mnichovo Hradiště - VK DK, 2. zápas, 3:1 (22, -17, 21, 20)

Do druhého zápasu jsme nastoupili v takové sestavě, ve které jsme skončili, tentokrát však posilněni, protože po obědě a pivku na kuráž se nám hraje vždycky snáz a lépe. Po dohodě, že rozhodčí v prvním zápase neviděl správně téměř žádné sporné balóny, jsme se se soupeřem dohodli, že se budeme přiznávat, abychom z toho volejbalu nedělali úplnou frašku na úrovni okresního přeboru. Bohužel se však opakoval scénář z prvního zápasu, kde jsme se museli na každý bod natrápit a do soupeře doslova bušit, kdežto on sbíral jeden balón za druhým a vracel nám je tím, že jen použil naše bloky. Změna přišla v druhém setu, kdy se na palubovku dostal na blok Vojta Erben. Ten nahradil Důšu, kterého na smeč pustil Jarda s tím, že pošetří koleno a dopřeje Dušovi set na jeho vysněném postu. Důša se vysněné pozice chopil příkladně, udělal minimum chyb a i soupeřovy plachty přijímal s grácií, stejně tak všichni ostatní servírovali, přihrávali a smečovali tak, jak to umíme. Vyhráváme tak druhý set jasným výsledkem 25:17. Třetí set bohužel soupeř zatlačil servisem, dobře nás přijímal i ztrátoval, ztratili jsme koncentraci ze setu předchozího a prohráváme o 5 bodů. V setu posledním nám soupeř šňůrou odskočil na rozdíl několika bodů. Náskok v závěru mocně stahoval Sekyrka, který chytil jeho typický agres. A i když dával jeden tvrdý servis za druhým včetně několika es, zbytek týmu už bohužel neměl tolik elánu jako on, po vlastní zbytečné chybě v poli Sekyrku vyřazujeme ze servisu a zápas sami ukončujeme. I ve druhém utkání jsme našli nesrovnalosti v zápisu, kde seděl hráč domácích a zapisoval malý kluk, kterého očividně nikdo nekontroloval, druhý rozhodčí bohužel chyběl a když se náš hrající trenér Víťa přiblížil ke stolku zapisovatele, byl odtamtud hlavním sudím vykázán, že prý tam nemá co dělat a že to vypadá, jako že střídáme! Raději nekomentujeme a jsme rádi, že do Hradiště zase minimálně rok nepojedeme! :)

Prohráváme tak set poslední a to i přes veškeré naše snažení a bojovnost všech hráčů, která se nám nedala upřít. Z tohoto výjezdu si tak odvážíme podruhé v sezóně nulu, ačkoliv předvedený výkon nebyl špatný a rozhodně jsme si nějaký bod za předvedený výkon zasloužili! V kombinaci s tragickým výkonem rozhodčího, atmosférou a přístupem některých domácích hráčů i trenéra nás toto mrzí dvojnásob. Na kdyby se bohužel nehraje, tak nezbývá než makat dál a ve druhé půlce body vybojovat zpět.

Přijďte zafandit na poslední domácí zápas v tomto roce a to již tuto sobotu 4. 12. proti Malé Skále, která nám v tabulce šlape na paty. Budeme hrát o udržení druhého místa a přezimování „na bedně“.

SH

Tabulka 2. ligy (skupina B) na ČVS:

https://www.cvf.cz/souteze/soutez/?soutez=2-m&skupina=2-m-b