Shrnutí zápasů Letovice, HavlBrod, Choceň, Svitavy | 2. liga muži

Po delší odmlce vám přinášíme shrnutí z posledních zápasů a zejména z víkendového utkání proti Svitavám. Vánoční pauzu, která přišla po první polovině sezóny, jsme strávili v tabulce na slušném čtvrtém místě. Lednová utkání (proti Letovicím, Havlíčkově Brodu a Chocni) se nám bohužel oproti konci minulého roku nepovedla. I vinou nekompletního týmu během ledna, kdy chyběli různí hráči z různých důvodů od naražených zad, zrakvených ramen až po vyrážku, byl scénář téměř vždy stejný – první utkání jsme nedokázali těsně dotáhnout k vítězství a prohráli 3x 2:3 a na odpoledních utkáních se projevila nevýhoda uzšího kádru a únavy z dopoledne, a tak jsme shodně 3x padli 0:3. Výsledkem byly nelichotivé 3 body ze šesti zápasů a propad v tabulce. Pozitivem byl akorát postupný návrat kapitána T. Bäumelta na palubovky po prodělaném delším svalovém zranění – nejprve na libero, pak už víceméně na tradiční post na smeči. Dalším příslibem pro únor byl avizovaný návrat dalšího smečaře Ilji Graura po nepříjemné nemoci v lednu. 

Dvůr Králové nad Labem – Svitavy 2:3 (-27,22,29,-26,-11)

Soupeřem nám byl tuto sobotu velmi silný tým ze Svitav z vrchní poloviny tabulky, který dorazil včetně dvou posil hrajících za rezervu extraligového Brna. Na domácí palubovce, tentokrát v azylu v hale nábřeží, jsme byli připraveni dokonce ve 12 kusech, bohužel jen 11 hrajících, protože u Jardy Seifrta vyústilo předchozí zápasové vytížení v době nedostatků smečařů v problémy se zády. Ty byly ještě více umocněny nelítostnou masáží od našeho exspoluhráče a exkamaráda :P Dušana Chaloupky, který silou svých medvědích tlap snažil se Jardova záda uvolnit. Skončilo to tak, že místo sobotního zápasu musel Jarda v týdnu vyhledat odbornou pomoc chiropraktika, který mu umožnil fungovat o víkendu alespoň za lajnou jako trenér.

Do zápasu jsme tedy nastoupili – Uno klasicky na nahrávce, Petr Hora na účku, na bloku začali Sekyrka (J. Bárta) a Tomáš Renčín, na smeči T. Bäumelt a Ilie Graur a konečně na liberu Trpe (Petr Srb) se svojí fošnou místo bagru odrážející všechny balony nekompromisně „za jedna“. Začátek zápasu a průběh setu byl velice slibný, vypracovali jsme si cca 4bodový náskok před koncovkou, který se rychle rozplynul v jednom postavení a nepříjemně nám připomněl minulý zápas v Chocni. Vyrovnanou koncovku jsme pak neustáli a prohráli 27:29. Druhý set byl v obdobném duchu, jen nám soupeř již nepovolil takový náskok, a možná i proto jsme se nenechali rozhodit vlastním vedením a až na konci setu drobně odskočili a získali jej 25:22. Třetí set pokračoval obdobně a vyústil až v dramatickou koncovku, kterou jsme vyhráli až bodem č. 31. Do čtvrtého setu jsme se rozhodli zvýšit obranou hradbu, a tak na blok nastoupil Vojta Erben místo Toma R. Set byl opět velmi vyrovnaný, a když už to vypadalo na vítězství, tak jsme tentokrát v koncovce padli 26:28. Následoval tie-break, které letos krutě nezvládáme. Vývoj opět podobný jako jindy – vedení po první půli 8:6, pak zásek v jednom postavení, k tomu se zbláznil smečař soupeře, který uhrál asi tak polovinu jeho bodů, a výsledkem 11:15 byla opět prohra 2:3 a nenáviděný jeden bod do tabulky. Z herního hlediska výkon určitě nebyl špatný, naopak spíše nadstandardní a určitě lepší než minulý měsíc, zodpovědně jsme bez více chyb servírovali i přijímali, mimořádně se dařilo Horysovi na účku i celkem na kůlech smečařům, jen blokaři zůstali drobně za svým výkonem. Rozhodlo víceméně pár drobností a možná větší odvaha soupeře v určitých fázích zápasu.

Dvůr Králové nad Labem – Svitavy 3:1 (18,21,-23,23)

Na oběd jsme už tradičně vyrazili k Rudolfovi, kde tentokrát nastal jistý skluz v přípravě jídel pravděpodobně vinou grilovaných specialit Sekyrky a dalších. Kromě Vojty, který to do sebe obrátil, jak kdyby jedl naposledy o Vánocích, musela většina vzít zavděk obědem jen částečným s odnáškou zbytku v plastových boxech. Rozcvičku na síti jsme ale před druhým zápasem stihli, takže vše víceméně v pořádku. V základní sestavě nastala změna na smeči, na kterou nastoupil místo Ilji v této sezóně premiérově na tomto postu Vítek Bäumelt. Již tak velmi dobrý příjem Ilji Vítek ještě vyšperkoval, a tak bylo přihráno více než luxusně. V kombinaci s tím, že Sekyrka do druhého zápasu namíchal konečně ten správný koktejl různých podpůrných prostředků, jsme se konečně začali pravidelně prosazovat středem. Sekyrka se dostal do varu, a po strašné ráně do hlavy, kterou obržel v prvním zápase od soupeře, mu to začal vracet i s úroky. Zle zatápěl nejen na útoku, ale i v obraně, kdy v některých výměnách zablokoval i 4 po sobě jdoucí útoky soupeře. Druhý blokař Vojta se také přidal v obraně – soupeřova smečaře zastavil deskou, která skončila prakticky kráterem v palubovce. Takhle řvát a slavit bod jsem Vojtu ještě neviděl :D Také útoky na smeči, kdy Vítek suše uhrával balóny údery přes blok, rozhazovaly soupeře z rytmu a přinášely postupný obrat v iniciativě utkání. V prvních dvou setech tedy zlepšeným a soustředěným výkonem s minimem chyb dovolujeme soupeři ze Svitav jen 18 a 21 bodů. Ve třetí setu se již pár chyb z nekoncentrovanosti objevilo a soupeř srovnal krok. Koncovku jsme smolně nezvládli 23:25 a čekal nás set čtvrtý. Soupeř lehce prostřídal a postupně se naladil na náš nový rytmus hry. Do koncovky jsme si přivedli slušný náskok 3-4 bodů, který už vypadal velmi slibně. Před posledním krokem jsme ale opět závahali a až Horys nekompromisním útokem z doskoku zastavil počátek nervového zhroucení u skromného diváctva a celého mužstva. Vítězíme tedy po dlouhé době za 3 body výsledkem 3:1 nad silným soupeřem ze Svitav, což dává dohromady s dopolednem slušné 4 body a pohyb tabulkou konečně vzhůru, čímž se dotahujeme bodově na 6. Pardubice.

Příští týden nás čeká výjezd do Hronova ke krajskému derby, kde se dá opět očekávat těžký zápas s tímto tradičním rivalem a momentálně 3. celkem tabulky.